Odhalené finance

Mít je tam uloženy dlouhodobě se nevyplácí, jak vám sdělí každý absolvent kurzu základní finanční gramotnosti. Inflace ve výši pouhých dvou procent je schopna spolykat třeba za 25 let celých 40% procent jejich kupní síly. Co však z krátkodobého pohledu, řekněme pěti či osmi let?

Již několik měsíců je vývoj trhů poplatný obchodním disputacím mezi Trumpovou administrativou a čínskými plánovači světlých zítřků. Minulý týden v pátek se opět svezl na vlně optimismu po oznámení částečné dohody.

Thomas Alva Edison považoval zlato za relikt z dob Julia Caesara. Zároveň si byl vědom rizika, které s sebou nese tisk ničím nekrytých peněz. Proto navrhoval vytvoření dolaru, jehož množství v oběhu by bylo navázáno na objem tehdy významných komodit, pšenice a bavlny. Neuspěl, pochopitelně. Centrální bankéři si přece nemohou nechat vzít to potěšení moudře řídit monetární politiku.

Je-li organizmus v ohrožení vlivem ztráty značného množství krve, nutno dodat životodárnou tekutinu zvenčí. Pokud bychom však pumpovali krev i po dosažení její normální hladiny v těle, za nějaký čas dojde k oslabení srdeční stěny a nevratnému poškození celého systému.

„Při správné strategii se dají na důchod naspořit statisíce i miliony“ zní titulek jednoho z mnoha článků zabývajících se investicemi na penzi.

Heslo klanu Starků ze Hry o trůny použil Lance Roberts v titulku týdenní analýzy trhů a očekáváného dalšího vývoje. Kromě rozboru aktuální situace je diskutována Trumpova obchodní válka s Čínou a pošilhávání FEDu po zasahování do ekonomiky v japonském duchu.

Všeobecné volební právo nebývalo původní součástí americké ústavy. Některé skupiny obyvatel, například ženy, k volbám nechodily.  V dnešním světě genderově rovnostářského šílenství něco nemyslitelného. A přesto, jak prohlásila jistá televizní hlasatelka: „…Američané nejsou takoví idioti, jak by se z následujícího amerického televizního seriálu dalo usuzovat“. Tedy alespoň podle anekdoty Vladimíra Renčína.

Článek Lance Robertse, který je uveden v celém rozsahu v českém překladu, diskutuje ekonomické prostředí ve Spojených státech. Nicméně popis aktuální situace i závěry se vztahují na celý euroatlantický hospodářský prostor, dokonce i včetně ekonomik Japonska a Číny.

Markéta Šichtařová rozebírá hospodaření a výsledky penzijních fondů v článku https://pravyprostor.cz/pravda-o-penzijnich-fondech-kterou-nechcete-slyset/ . Závěr nevyznívá příliš optimisticky a od investování do těchto produktů spíše odrazuje.

Management investičního portfolia většinou kombinuje akcie a dluhopisy. Podle rizikové averze klienta jsou stanoveny jejich vzájemné poměry. Ostatní složky, jako jsou nemovitosti, komodity či drahé kovy, se vyskytují jen v malé míře, pokud vůbec.

Huňatá potvůrka strašící turisty i domorodce v Beskydech (https://ostrava.rozhlas.cz/v-beskydech-se-pohybuji-maximalne-tri-medvedi-tvrdi-spravci-chko-7698555) se nějak nechystá k zimnímu spánku, ačkoli sněhová nadílka by k tomu mohla ponoukat. Alespoň na kapitálových trzích se zřejmě pokouší zahnat býka do ohrady a nějakou dobu ho tam držet.

„This time is different“ můžeme slyšet z úst mnoha analytiků a ekonomických komentátorů v souvislosti s vývojem kapitálových trhů. Mají tím na mysli, že díky moudrým zásahům centrálních bank, zejména FEDu, nás čekají již jen světlé zítřky. Možná s lehkými korekcemi, jako je ta právě probíhající.

Uplynulo deset let od počátku Velké deprese, či spíše od její první jasně viditelné manifestace. Stal se jí pád velké a tradiční investiční banky Lehman Brothers 15. září 2008. V následujícím překotném vývoji finančních trhů není jednoduché se orientovat, dokonce i s tak dlouhým odstupem. Jedním z důvodů je kouřová clona mainstreamových médií ve službách vlád a korporací. Neboť, podle trefného vyjádření automobilového magnáta Henryho Forda, „Kdyby lidé zjistili, jak funguje náš finanční systém, do rána máme revoluci!“

Tímto výrazem označovali naši předkové stav, kdy věci příliš nefungovaly, vládl zmatek a nekoncepční řízení. A výsledky pak nebyly dobré, spíše naopak. V posledních letech se však zdálo, že jsou Turci ekonomicky na vzestupu.

Denně vídáme a slýcháme v médiích prohlášení politiků, jak to či ono pro občany zařídí. Díky dlouholeté vládě jedné strany se u nás vžilo, že novodobá vrchnost pečuje o své stádečko ovcí, jež se jí pak odvděčí poslušností a pilnou prací. Což je směšné a děsivé zároveň. Přestože se model centralizovaného řízení historicky zdiskreditoval, stále má pro mnoho politiků a jejich voličů nenápadný půvab. Spojené státy a Evropskou unii nevyjímaje.