Faktor X
Proč někteří dosáhnou vynikajících výsledků a jiní ne? Populární televizní show tvrdí, že takoví lidé mají v sobě „něco“, jakýsi X faktor, který je podmínkou úspěchu. V oblasti financí je onou substancí schopnost pracovat s mírou rizika ve vztahu k očekávaným výnosům.
Obecná představa o velkých investorech kreslí obraz vizionářů, kteří nějakým způsobem dokážou předvídat pohyby trhů. To může být pravdou jen ojediněle, ne však dlouhodobě či trvale. Dalším omylem laické veřejnosti bývá zaměření pouze na jeden parametr investování, kterým je výnosnost. Neznalost či ignorance rizika pak ve většině případů vede ke katastrofálním důsledkům pro osobní finance.
Následující řádky jsou výňatkem z rozhovoru s Dougem Caseym uveřejněném na serveru International Man, v němž jsou diskutovány aktuální hrozby v ekonomice a jejich dopady na řízení investic.
Ačkoli se vlády a centrální banky snaží zachraňovat co se dá, řada podniků se nachází v prekérní situaci a mnoho z nich je odsouzeno ke kolapsu. A to se netýká jen samozřejmých kandidátů, jako jsou maloobchod, restaurace či aerolinky. Jakmile to nastane, lidé si uvědomí, že se nejedná jen o další cyklický útlum - je to skutečná deprese. A téměř vše, co vlády a centrální banky dělají, není jen špatné, nýbrž katastrofální.
Nejhorším možným místem pro peníze dnes nemusí být ani akciový trh, tak předražený a nebezpečný, jaký je nyní. Je to dluhopisový trh. Dluhopisy nejsou jen v bublině, nýbrž v hyperbublině. To je vážná věc, protože na světě existuje obrovská hromada dluhů při extrémně nízkých úrokových sazbách. Když se realita konečně projeví, úrokové sazby začnou směřovat nahoru - nejen na úrovně, které vykazují skutečný výnos po inflaci, ale na úrovně od počátku 80. let, které se pohybovaly od 10% do 20%. Dluhopisový trh má našlápnuto k dlouhodobému kolapsu. Na něj doplatí penzijní fondy a pojišťovny, a také trh s nemovitostmi, který je postaven na dluhové hoře. Bude to opravdu ošklivé, protože většina jejich aktiv je v dluhopisech. Dnes však nejsme na dně trhu s akciemi nebo obligacemi, kde by platební neschopnost byla pochopitelná. V obou trzích jsme na vrcholu bublin, kdy po několik let zisky rostly nade všechny meze. Pokud jde o dluhopisy samotné, jako investiční třída nejsou vůbec podobné tomu, čím bývaly. Dluhopisy jsou nyní trojí hrozbou pro vaše bohatství - měnové riziko, úrokové riziko a riziko solventnosti.
Z dlouhodobého hlediska je měnové riziko nejistější a možná nejsmrtelnější. Navzdory současné poptávce po dolarech (dlužníci jsou zoufalí, aby si dolary obstarali ke splácení svých dluhů) dolar se nakonec ustálí na své vnitřní hodnotě. Americká vláda jako největší světový dlužník nejvíce potřebuje dolary, které nyní získává prodejem svého dluhu vlastní centrální bance.
Druhým nebezpečím je úrokové riziko. Sazby jsou stále nízké, podstatně nižší než všeobecná míra inflace, a ve skutečnosti jsou negativní na zhruba 17 bilionech dolarů evropského a japonského vládního dluhu. Dříve jsem si myslel, že úrokové sazby pod nulou jsou metafyzicky nemožné, ale zapomněl jsem, že nyní žijeme v bizarním světě. Uměle nízké sazby jsou ovšem vysoce destruktivní. Povzbuzují lidi k tomu, aby dělali věci, které by je obvykle nenapadly, protože si myslí, že si to mohou dovolit. A také nastává masivní chybné umístění kapitálu a nesprávné investování. Vláda potřebuje nízké sazby, protože úroky z cca 20 bilionů jsou hlavní náklady státního rozpočtu. Nízké sazby také odrazují lidi od spoření. Dělají z běžně rozumných lidí hloupé kobylky. Místo toho, aby se zásobily na zimu, jako moudří mravenci, vybízí je, aby dnes konzumovali a dokonce si půjčovali z kapitálu. Když přijde zima, kobylky hladoví, jak nás učí známá bajka.
Třetí hrozbou je riziko solventnosti. Se všemi těmi dluhy na světě mnoho lidí prostě nebude schopno je splácet. To zahrnuje i vlády. Například argentinská vláda je prakticky insolventní. Americká vláda je jen jeden či dva cykly za Argentinou. Jelikož je americký dolar rezervní měnou, má americká vláda mnohem více přistávací dráhy, než dojde k jejímu zhroucení. Pak ale ztratí status světové rezervy. Dolar nebude nahrazen jinou devizovou měnou, nýbrž zlatem.
Tolik Doug Casey o rizicích, která bychom měli zahrnout do rozhodování při umístění svých investic. Obdobný názor prezentuje hlavní stratég Bank of America Securities Michael Hartnett v článku Centrální banky jako matky falešných trhů: Dluhopisy i akcie jsou mimo realitu (https://www.investicniweb.cz/centralni-banky-jako-matky-falesnych-trhu-dluhopisovy-i-akciovy-trh-jsou-mimo-realitu/) nebo Peter Schiff v podcastu The Debt Time Bomb May Soon Detonate (https://www.youtube.com/watch?v=6K9Jcar8VgY&feature=emb_rel_end).
Mezitím se trhy chovají jako by se nechumelilo. S&P 500 dosáhl po březnovém propadu Fibonacciho úrovně 0,786, která je poslední překážkou na cestě ke světlým zítřkům.
Firemní dluhopisy již tuto hranici překonaly a z technického hlediska nestojí nic v cestě k vyrovnání březnového maxima. 
A to vše v době, kdy se teprve začínají postupně projevovat následky doznívající pandemie. Jako obvykle stádo podléhá Pavlovovým reflexům při zvucích zvonečků vlád a centrálních bank. Navzdory tomu, že poměr rizika k očekávaným výnosům je na těchto trzích velmi vysoký. Podrobněji k aktuální situaci viz analýzu Market Breaks Above 200-DMA. Is The Bull Back? (https://realinvestmentadvice.com/market-breaks-above-200-dma-is-the-bull-back-05-30-20/).