Odhalené finance

Nepřichází v úplně pravidelném časovém intervalu, jak by snad název napovídal. Což je matoucí pro nás, tvory trpící amnézií (viz Graham Hancock). A tak za nějakou dobu ke své škodě zapomeneme na to, co se odehrálo.

Když tenkrát před léty centrální autorita rozhodla o narovnání koryt potoků a řek, zdál se to být docela dobrý nápad. Potom si někteří postavili domy v místech, kudy dřív tekla voda. Územní plán to umožnil a lidi si za pár generaci už nějak moc nepamatovali nebo si mysleli, že fakt poručíme větru a dešti. Co následovalo v roce 1997 je známé. Voda se vrátila do původních koryt, regulace neregulace. A domy vzala s sebou.

Obdobné cykly lze vysledovat v ekonomické oblasti. Podle Raye Dalia je hospodářství poplatné expanzi a kontrakci dluhů. V animaci „Jak funguje ekonomický stroj“ (https://odhalene-finance.estranky.cz/clanky/videa-a-podcasty/how-the-economic-machine-works-by-ray-dalio.html) můžeme pozorovat velký a malý dluhový cyklus. Ten kratší trvá obvykle 5 až 8 let, delší pak 90 až 100 let. Na konci krátkého cyklu přichází recese, během níž se hospodářství zbavuje toxických zplodin a nefunkčních součástí. Jako každý detox docela nepříjemná záležitost, pro přežití a revitalizaci organizmu však nezbytná.

I tady však centrální autorita projevuje nezlomné odhodlání poroučet větru a dešti. Prostřednictvím nástrojů monetární politiky se pokouší recese vyzmizíkovat či alespoň ulehčit, těm vyvoleným. Namísto detoxu přichází ještě větší dávka drog. Jak umí být centrální řízení efektivní si můžeme vybavit vzpomínkou na zoufalé hospodářství socialistických ekonomik. Pro ty, jimž paměť už funguje méně, může být příkladem dnešní Venezuela: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3279574-venezuela-zavede-kvuli-hyperinflaci-milionovou-bankovku-za-ni-si-lze-poridit-treba.

Pozdržení finále krátkodobého dluhového cyklu ovšem není ten největší současný problém, ačkoli se tím samozřejmě zesiluje.

Neštěstím je hlavně naše zapomětlivost. Drtivá většina investičních analýz (za všechny viz např. zde: https://www.investicniweb.cz/investice/strategie-analyzy-tipy/jen-akcie-zlevni) se zabývá relativně krátkým obdobím, převážně od poslední světové války. Výsledkem je pak doporučení: „investujte pravidelně, s patřičnou diverzifikací, na delším časovém horizontu nemůžete prohrát“. Jak vidíme na diagramu níže, od roku 1929 byly však tři poměrně dlouhé periody, kdy akciový trh stagnoval: 1929 – 1955, 1965 – 1985, 2000 – 2015. Doporučovaná strategie tehdy fungovala dost špatně pro investory, kteří neměli k dispozici dvacet a více let. Tedy pro většinu z nich.

Dále můžeme vidět, že pokud by se měl trh vrátit k hodnotě odpovídající výkonu ekonomiky, činil by aktuálně propad kolem 75%. Během Velké deprese 1929 – 1932 byl pokles ještě o deset patnáct procent větší, ten však šel o třetinu níže než bylo ekvilibrium (zelená křivka). Což je přirozené – jakmile trhy zachvátí panika, nezastaví se přesně na férové hodnotě.

I následující diagram z dílny Harry Dent Research napovídá, že se nacházíme v závěrečné fázi velkého dluhového cyklu: 

A tomu odpovídá i nynější celosvětový objem zadlužení: 

Daliova animace předvádí, jak nárůst dluhů nejdříve akceleruje hospodářství, posléze se však stává jeho břemenem, až si nakonec vynutí oddlužení. Studie C.Reinhartové a K.Rogoffa z roku 2014 stanovuje maximální udržitelnou hranici dluhu na 90% HDP. Ta je nyní na zeměkouli překročena téměř čtyřnásobně, a to tam nejsou ještě zahrnuta covidová opatření. Současně se potkávají závěry malého dluhového cyklu, který odstartoval v roce 2009, a velkého s počátkem 1933. Tím je zaděláno na perfektní bouřkový příval.

Podle několikrát zmíněného zakladatele hedgeového fondu Bridgewater Associates roli nové světové velmoci postupně přebírá Čína (viz https://www.principles.com/the-changing-world-order/). Čínský výraz pro krizi se skládá ze dvou znaků: hrozba a příležitost. Nadcházející období přinese mnohé hrozby, rovněž ale řadu příležitostí. Má-li ovšem někdo postaven dům v původním korytě řeky, bude mít zřejmě během stoleté vody trochu problém. Protože ti, kdož zapomněli svou minulost, budou nuceni si ji zopakovat, jak praví George Santayana.