Velké nesnáze ve velké Číně
V minulém desetiletí se valná většina odborné veřejnosti shodovala v názoru, že budoucím hegemonem světového hospodářství i mocenského uspořádání bude bezesporu Čína. Aktuální ekonomická data svědčí spíše o tom, že soudruzi (zase) někde udělali chybu…
Ray Dalio ve své analýze Principles for dealing with the changing world order uvádí diagram vzestupů a pádů významných zemí od roku 1500:
DalioChangingWorldOrderCharts
Podle ukazatelů beroucích v potaz úroveň technologie, vzdělání, organizační struktury, vědy, kultury a vojenství zažívala Říše středu největší rozmach v šestnáctém století. Poté ztrácela relativně na významu až do poloviny století dvacátého, kdy se cyklus zase otočil.
Připomeňme si stručně některé okolnosti provázející tento podivuhodný obrat. Když komunistická strana převzala otěže vládnutí pod vedením předsedy Maa, začala v praxi uplatňovat pomatené teorie z učebnic marxismu-leninismu. Pod vznešeným názvem „Velký skok vpřed“ se skrývala politika sociálního útlaku, špatného ekonomického řízení a radikálních zásahů do zemědělství. Což se v poměrně krátké době mezi roky 1959 a 1961 projevilo hospodářským rozvratem a následným hladomorem, který zahubil něco mezi 15 a 45 miliony Číňanů. I soudruzi s poměrně omezenou kognitivní kapacitou pochopili, že je něco špatně. Proto se jeden z členů stranického vedení, mladý kádr Teng Siao-pching, vydal na exkurzi do bratrského Sovětského svazu. Ale ani tam nebyla situace nejrůžovější. Rozdíl v životní úrovni obyvatel v porovnání se západoevropskými zeměmi byl propastný. Teng se tedy znovu začetl do kanonických spisů proletářského hnutí a prozřel! Chyba zjevně spočívala v přeskočení jedné vývojové etapy. Jak v Sovětském svazu, tak i v Číně nedošlo k rozvinutí a následnému zahnívání kapitalismu. Místo toho se obě země pokoušely přejít ke spravedlivému socialistickému systému rovnou z převážně agrikulturní ekonomiky. Nejprve je přece nutno nechat chamtivou buržoazii vybudovat fungující hospodářství založené na pokročilých technologiích a teprve potom jí to všechno sebrat, uvědomil si Teng Siao-pching!
A tak po smrti předsedy Maa a vypořádání se s „gangem čtyř“ v čele s vdovou po zesnulém vůdci nastalo v Číně období budování mírného kapitalistického pokroku v mezích socialistického zákona. Ačkoli to vypadá jako kočkopes, docela to fungovalo, na chvíli. Především díky neuvěřitelně levné pracovní síle a její stoprocentní subordinaci, nulovém respektu k cizímu duševnímu vlastnictví a bezprecedentnímu zadlužování, které poskytlo ohromné kapitálové zdroje. Země se stala světovou manufakturou číslo jedna a vypadalo to, že má nakročeno ke světlým zítřkům.
Tady však pohádka končí. Přede dvěma lety se začaly projevovat potíže v nemovitostním sektoru, které vyvrcholily krachem několika obřích společností a krizovým řízením mnoha dalších. Převážná většina investic nově vznikající střední třídy šla přitom právě do rezidenčních komplexů rostoucích v minulých dekádách jak houby po dešti. Jinými slovy lidé (zase jednou) přišli o veškeré úspory.
S detailní popisem situace se můžete seznámit ve videu Paricka Boyla Evergrande & The Chinese Economy (https://www.youtube.com/watch?v=rQ0t964s-8Q&list=PLx4xn7_wZ5udo1Q1IGfjRrLFcic_g1_wo&index=26).
Problémy se následně projevily v bankovním sektoru, který je prostřednictvím úvěrů se stavebnictvím přímo propojen. A aby toho nebylo málo, v únoru 2021 kulminoval akciový trh a začal se propadat. A padal a padal…
Celkový drawdown do října 2022 činil cca 61%. To je o něco větší pokles, než měl S&P 500 během Velké finanční krize 2007-2009. Jenže tady ještě zdaleka není vidět světlo na konci tunelu. O tom pojednává video Jeffa Snidera China's Economic Crisis Just Got a Whole Lot Worse (https://www.youtube.com/watch?v=v8oOg5FDSDA&list=LL&index=2).
https://www.youtube.com/watch?v=v8oOg5FDSDA&list=LL&index=2
Ať se snaží císař a jeho eunuchové vymýšlet programy na podporu hospodářství jeden za druhým, všechny fungují jenom na chvilku. A pak zas pěkně zpátky k ekonomickým fundamentům, které jsou neradostné. Natolik, že ani čínští mistři manipulace s čísly je nedokážou zakrýt.
V posledních patnácti letech byla Čína motorem globálního hospodářství. Nyní mu dochází palivo a jeho nepravidelný chod se projeví ve většině zemí světa, s příslušným dopadem na finanční trhy.
Malý exkurz do čínské historie ukazuje, že:
- Hospodářský model založený na krádeži nemůže dlouhodobě fungovat (krádež kapitálu čili slovníkem komunistů „výrobních prostředků“; krádež know-how)
- Zásahy do normálního chodu ekonomiky prostřednictvím stimulů a restrikcí situaci vždy zhoršují pokřivením signálů, na které reagují účastníci trhu
- Čím vyšší je míra centralizace řízení hospodářství, tím je horší kvalita života celé společnosti (u nás v ČR hrozivých 45,4%, viz https://tradingeconomics.com/czech-republic/indicators)
https://www.youtube.com/watch?v=v8oOg5FDSDA&list=LL&index=2