Případ Bitcoin
Bitcoin, první a nejslavnější kryptoměna světa, představuje revoluci v oblasti financí, technologie a ekonomie. A „byla by to ta nejkrásnější revoluce, kdybychom ji nedělali my sami…“
Bitcoin vznikl jako reakce na finanční krizi roku 2008, kdy tradiční bankovní systémy selhaly a vyvolaly globální nedůvěru. Jeho tvůrcem je pseudonymní osoba nebo skupina známá jako Satoshi Nakamoto, která v říjnu 2008 zveřejnila whitepaper s názvem "Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System". Tento dokument popisoval systém elektronické měny, který umožňuje přímé transakce mezi uživateli bez potřeby centrální autority, jako je banka nebo vláda. Nakamoto integroval existující kryptografické myšlenky, včetně digitálních podpisů a blockchainu, do funkčního modelu.
Dne 3. ledna 2009 byl vytěžen první blok blockchainu Bitcoinu, známý jako Genesis Block, který obsahoval zprávu: "The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks." Tato reference na titulek britských novin podtrhla ideologický základ Bitcoinu – kritiku centrálních bank a fiat měn. Technologie za Bitcoinem sahá ještě dál, do 90. let, kdy koncepty jako proof-of-work a decentralizované sítě rozvíjeli kryptografové jako Adam Back nebo Wei Dai.
Historie Bitcoinu je plná milníků, které ukazují jeho růst z okrajového experimentu k mainstreamovému aktivu. V lednu 2009 byl spuštěn software Bitcoinu a Nakamoto vytěžil počáteční bitcoiny. První reálná transakce proběhla 22. května 2010, Bitcoin Pizza Day, kdy programátor Laszlo Hanyecz koupil dvě pizzy za 10 000 BTC – vzhledem k současné ceně zaplatil $ 905 900 neboli 18 900 000 Kč.
Během let 2010–2013 se Bitcoin rozšířil díky online komunitám a burzám jako Mt. Gox. V roce 2013 dosáhl prvního vrcholu ceny kolem 1 000 USD, ale následovaly regulace a hacky, které způsobily poklesy. Rok 2017 přinesl crypto boom s cenou přes 20 000 USD, poháněný ICO (Initial Coin Offerings) a medializací. Poté přišla kryptozima v 2018, kdy cena klesla pod 4 000 USD.
V roce 2020–2021 Bitcoin profitoval z pandemie COVID-19, institucionálních investic (např. Tesla Elona Muska) a halvingu (snížení odměn za těžbu), což ho dostalo na rekordních 69 000 USD. V posledních letech se Bitcoin stal součástí portfolií velkých fondů a zemí, jako je Salvador, který ho přijal jako legální platidlo v roce 2021.
Bitcoin slouží především jako digitální zlato – úložiště hodnoty, ochrana před inflací a decentralizovaná měna pro transakce. Je využíván pro mezinárodní platby, kde obchází bankovní poplatky a cenzuru, pro investice a NFT nebo DeFi (decentralizované finance). Jeho blockchain zajišťuje transparentnost a bezpečnost díky proof-of-work konsensu.
S ohledem na plánovanou tokenizaci amerického dolaru, což se týká vývoje Centrální bankovní digitální měny (CBDC) nebo stablecoinů, Bitcoin představuje ideologický kontrast. Tokenizace USD by znamenala převod tradičního dolaru na blockchain, což by zlepšilo efektivitu plateb, snížilo náklady a umožnilo programovatelnost (např. automatické platby). Podle odhadů by tokenizovaná aktiva mohla do roku 2030 dosáhnout hodnoty 4 bilionů USD, především na soukromých trzích. Stablecoiny jako USDT nebo USDC již dnes fungují jako tokenizované verze dolaru a jejich nabídka by mohla narůst na 500 miliard až 3,7 bilionu USD do roku 2030.
Avšak v roce 2025 prezident Trump vydal executive order, který zastavil veškerou práci na retailovém CBDC, čímž se USA stalo jedinou zemí, která tak učinila. To posiluje roli soukromých stablecoinů a Bitcoinu jako alternativy. Zatímco tokenizovaný dolar by byl centrálně řízený (možná s dohledem Fedu), Bitcoin zůstává decentralizovaný, což ho činí atraktivním pro ty, kteří se obávají vládní kontroly nad financemi. Například GENIUS Act z roku 2025 reguluje stablecoiny, ale podporuje inovace v digitálních aktivech. Bitcoin tak může sloužit jako hedge proti potenciálním rizikům CBDC, jako je sledování transakcí či dokonce ovlivňování spotřeby.
Listopad 2025 byl pro Bitcoin turbulentní měsíc plný volatility. Na začátku měsíce BTC překonalo hranici 90 000 USD a podtrhlo robustní dynamiku trhu a rostoucí adopci. Dosáhlo dokonce 88 000 USD, což představovalo významný milník v cestě k mainstreamovému přijetí. Avšak následovala korekce: listopad zaznamenal rekordní odlivy 3,79 miliardy USD z amerických spotových BTC ETF, které překonaly předchozí rekordy a vedly k poklesu ceny. Tento "krvavý listopad" je přirovnáván k nutnému lesnímu požáru, který čistí trh po předchozím růstu na 126 000 USD.
Tak vypadá poměrně optimistický obraz, jak nám ho vykreslil Grok. Proč tedy ta parafráze slavného výroku Tomáše Bati v záhlaví článku? Kromě disentních hlasů hovořících proti adopci digitální měny, jako je Peter Schiff nebo Jim Rickards (https://odhalene-finance.estranky.cz/clanky/videa-a-podcasty/there-is-no-crypto.html) je zásadní problém právě v nejpodstatnější výhodě, kterou Bitcoin poskytuje. A tou je decentralizace. Jedním rázem bychom se zbavili spousty parazitů přisátých na státních penězovodech i politiků produkujících dluhy jako neodvratný výsledek jejich životních funkcí (viz aktuální návrh rozpočtu ČR). Jenomže jako každý jiný organismus i tato podivná entita se musí především postarat o své přežití a decentralizovaná měna pro ni představuje smrtelné nebezpečí. Druhou potíží je zastropování růstu peněžní zásoby. Pro organické fungování hospodářství je zapotřebí jistá elasticita tvorby peněz, kterou v současnosti poskytují komerční banky. Nemožnost expanze a kontrakce peněžní zásoby představuje velkou brzdu ekonomického vývoje. Dlouhodobě by růst monetární báze měl odpovídat růstu produktivity. Zmíněnému požadavku nejlépe vyhovuje zlato, jehož množství na zeměkouli roste právě tímto tempem, cca 1,5% až 2% ročně. Což by zřejmě šlo vyřešit nějakým technickým opatřením, ovšem problém „původního matrixu“ trvá (https://odhalene-finance.estranky.cz/clanky/clanky-a-uvahy/puvodni-matrix-aneb-co-vas-neucili-o-penezich.html).
Pokud jste investovali do BTC ve správný čas, řekněme kolem let 2019 nebo 2023, můžete si mnout ruce. Otázkou zůstává, jak dlouho? Pojďme se na to podívat z hlediska technické analýzy.
Diagram ukazuje, že v této chvíli jsme těsně za třetím velkým vrcholem: 2017 / 2021 / 2025. A jakousi shodou okolností leží mezi nimi stejný časový úsek, 47 měsíců. Kdybychom aplikovali stejnou logiku i na další dno tohoto trhu, mělo by nastat v září příštího roku.
Dále se na vývoji ceny utvořil klín (červené čáry), který po proražení směrem dolů signalizuje poměrně masivní propad. Ovšem přes pokles cca 36% v posledních dvou měsících ještě nedošlo k potvrzení průniku spodní linie; cena na týdenním grafu sice prošla směrem dolů, následující týden ale nezavřela pod předchozím minimem a vrátila se zpět.
Rovněž vidíme medvědí divergenci na indikátorech RSI a Momentum: zatímco cena tvoří vyšší vrcholy, indikátory ukazují opačně; RSI od března 2024, Momentum se přidalo v listopadu 2024.
Pokud tedy dojde k významné korekci BTC, kterou TA naznačuje, jak by měla jít hluboko? V roce 2019 nastal propad z vrcholu o 83%, v roce 2022 skončil trh níže o 78%. Něco mezi tím by mohlo být cca 80%, tak kolem $ 24 600 ..?
Bude zajímavé sledovat, nakolik dokáže technická analýza predikovat budoucí vývoj. Prorazí-li cena první linii podpory (šikmá zelená zleva doprava, zdola nahoru), je možné, že uvidíme dokončení formace Head and shoulders (fialový obrazec), jejíž dvě třetiny jsou již naplněné. Po překonání neckline na úrovni cca $ 74 000 by se propad zastavil někde nad $ 20 000. A to je velmi blízko odhadu podle dvou předchozích poklesů.
Tolik pohled technické analýzy na možný vývoj fenoménu zvaného BTC. Pamatujte ale, že na trzích nejsou žádné jistoty, „jen pravděpodobnej svět, pravděpodobnej žal, pravděpodobná láska, a pak se dožijeme let…“ (J.Hutka).